nemohou jindy. Vládne v nich slepé klanní se modle jejich vlastního, fyzického "já". To je jim ukradeno. Smrem k osobnostnímu rstu prostednictvím nabvání vysokch a ušlechtilch ctností! Jak se ale uskromnit v dnešním konzumním svt, ve kterém chce mít každ více a ve kterém vška spoteby a možnosti užít si jsou vcí spoleenské prestiže? Naopak, nabvání hodnot ducha a hodnot vysokch a ušlechtilch ctností, z nichž jednou je i pirozená skromnost, je cestou k udržitelnosti života na naší planet, a zárove cestou do všin Ducha, kde vládne jen štstí, radost a mír. Prioritní nabvání hodnot materie a konzumu je cestou do zkázy. Ve skutenosti však kvli stále vtšímu hromadní zisk tak, jako vždy. Zásadní obrat v našem vztahu k pírod je nutn, ale nevede cestou vymení novch daní a dalšího, podobného sofistikovaného vydlávání na obyejnch lidech pod záminkou boje za ekologii. To je nezajímá, protože hlavní je, aby oni sami vyždímali ze života, co se jen. Loutkou a nástrojem v rukou práv tohoto typu lidí se stala naivní Greta Thunberg. Pokud ale lidé, jednotlivci, tuto osobní odpovdnost ve vztahu k sob samm nevyvodil, nic se nezmní a vše pjde stále dál tak, jak jde dnes, až do úplné zkázy. Kdo je spotebitelem jejich produkce! Pipadá jim to nemyslitelné, protože oni pece žijí jen jednou, a proto si potebují života maximáln užít. Smrem k hodnotám Ducha! Vražednou uhlíkovou stopou, kterou za sebou jako jednotlivci zanecháváme. Myslet však na to, co se s pírodou a v pírod dje, a to ješt navíc v souvislosti s odpovdností naší vlastní osoby, je pro vtšinu ním nerealistickm. V souasnosti žijeme ve spoleenském klimatu, ve kterém je skromnost a dobrovolné omezování se vnímáno jako bláznovství. Bez ohledu na to, co bude s tímto svtem, když už budou staí, nebo když zemou. Pokud se lidé, jednotlivci, neuskrovní ve vztahu k možnostem pírody, znií ji a tím pádem znií také sebe sama. Aby se zekli ježdní autem, leteckch dovolench, novch mobil, nebo mnoha jinch vhod a vdobytk moderní civilizace jim pipadá absurdní. Nebo jen takov lovk se nepachtí za hodnotami materie, protože usiluje o hodnoty ducha, které jsou pravm bohatstvím. Ve svt, sužovaném ekologickou krizí a následky konzumu je jen jediné vchodisko, spoívající v dobrovolné askezi a uskrovnní. Nebo jedin lovk, kter kráí tímto smrem, se stává tím nejpirozenjším zpsobem skromnm! Ne tedy z hlediska zisk, které by se daly z tohoto celosvtového problému vytlouct, ale jednoduše kvli tomu, že je to nutné. Skuten uskromnit se dokáže jen lovk, kter je hodnotov vzdálen od mlké, ubohé a zvrácené konzumní filozofie života.